Elektronkový nf zesilovač s EL51

 Tady máme něco z trochu jiného soudku. Dnes je bohužel už málo radioamatérů, kteří si něco staví. V  dřívějších, ne tak dávných dobách, si radioamatéři byli nuceni stavět svá zařízení sami, protože komerčně vyráběná byla drahá a zahraniční navíc nedostupná. V poválečných letech se často používala zařízení z války, upravovaná pro amatérské účely. Dnes je jiná doba, ale přesto se dá leccos jen tak pro radost postavit. Vděčným tématem je nf elektronkový zesilovač.

 V literatře i na internetu se dá najít spousta schemat a konstrukcí. Dnes je taková móda stavět tyto přístroje tak, aby byly elektronky vidět a zesilovač tak vypadá zcela jinak, než podobné přístroje v minulosti. Na jednom setkání radioamatérů v Holicích mne zaujala na tamní burze elektronka EL51 s anodou vyvedenou na čepičku nahoře. V katalozích Tesla se vyskytuje spoustu let, ale v běžné praxi a přístrojích nebyla používána. Jen jednou jsem se s ní setkal, byly používány ve výkonových zesilovačích rozhlasu po drátě. Kde je tomu dnes konec. Její celková výška je úctyhodná - od patice po vrcholek čepičky 171mm, průměr je max. 59mm. Podařilo se mi tyto elektronky sehnat, zcela nové, resp. z roku 1951 (kód OH), ale nikdy nepoužité. Každý, kdo se pro takovou stavbu rozhodne, narazí na problém výstupních transformátorů. Lze použít nějaké typy ze zesilovačů Tesla, ale některé mají bohužel sekundární vinutí jen pro 100V rozvod. Vinutí těchto traf není tak jednoduché, jako u síťových. Dá se realizovat i doma, s použitím dobrých plechů lze dosáhnout solidních výsledků, ale po prvních pokusech o návrh a navinutí (mimo jiné nedostatek drátu) jsem to vzdal a vhodná, i když ne zrovna levná trafa, jsem našel na netu. Je to výrobek známé kanadské firmy Hammond, tehdy (jsou to už cca 3 roky) byla v Evropě dostupná jen přes nějakou holandskou firmu. Objednal jsem je a v pořádku došla, i s porcelánovými anodovými čepičkami. Jsou to typy s výkonem 100W a s odbočkami pro 2. mřížky pentod, tedy pro tzv. ultralineární zapojení.

Stanovil jsem si použití co nejstarších součástek (s jistým omezením, jsou i starší řady elektronek A, K, V atd., ale nedosahují požadovaných parametrů, například výkonu) a naprosté vyloučení polovodičových prvků včetně diod či selenových usměrňovačů. Chtěl jsem "pure" elektronkový zesilovač, výsledkem je tedy zesilovač  "celovodičový". Elektronky EL51 mají lamelové patice, proto jsem stejné použil i pro usměrňovače. Na hlavní zdroj byly proto použity 2 elektronky AZ4 (paralelně), na zdroj napětí předzesilovačů a magických ok pak jedna  AZ1 (staré provedení Telefunken, síťkové anody) a tatáž (Valvo, rok 1931) pro získání záporného předpětí pro EL51 (obě anody zapojeny paralelně). Všechny tyto elektronky mají přímé žhavení a jejich žhavicí vinutí musí být samostatná. Napětí pro předzesilovač stabilizují dvě ruské plynové výbojky SG3S v sérii, záporné napětí jedna německá  LK199 z doby 2. světové války s krásně svítícími elektrodami z kovové síťky. Tyto prvky mají patice typu oktal, jen u LK199, která má 3 nožičky, je redukce na oktal. Stejné patice mají elektronky pro budicí invertory EL51 a předzesilovače. Nechtěl jsem použít novalové celoskleněné ECC83 a ECC82, volba proto padla na ruské 6N8S, což jsou kopie amerických 6SN7. Dají se použít i elektronky Tesla ECC10, zkoušel jsem je, ty však mají getrové zrcadlo nahoře a není tak hezky vidět žhavé vlákno. Za každou EL51 je v panelu umístěn trimr (TP195 12E, na šroubovák) pro nastavení klidového proudu. Proud se měří vestavěnými mA metry, pro každou dvojici je jeden a u každého je páčkový přepínač levá-pravá.

Původně uvažovaná magická oka EM11 nebo EM4 jsem zavrhnul, protože se nikdy pro tyto účely nepoužívala. Oka EM84 jsou zase příliš nová. V magnetofonu Studer-Revox C36 z roku 1957 je magické oko firmy Lorenz, typ  EM71. Podařilo se mi koupit dvě použitá, která sice nesvítí tak jako nová, ale třeba časem seženu nějaká NOS. Z důvodu vyloučení jakýchkoli polovodičů je jako usměrňovač pro obě oka použita opět ruská oktalová dvojitá nepřímo žhavená dioda s dělenými katodami 6CH6S. Asi by se dala použít i dvojitá trioda 6N8S zapojená jako dioda.

Na předním panelu zleva je přepínač 4 vstupů, přesný dvojitý logaritmický potenciometr hlasitosti, zmíněná dvě magická oka a dvojitý potenciometr balance. Napravo je páčkový vypínač sítě, jde o originální kus z prvního televizoru Tesla 4001A. Oba potenciometry mají motorický pohon (firma ALPS), počítám s dálkovým ovládáním "po drátech". Tím by se splnila i podmínka "žádný polovodič". Ale zřejmě to vyhraje druhá možnost, plácnout tam infradiodu a přijímač DO, mám jej připravený.

Síťový transformátor jsme volil toroidní, je zapuštěn v panelu pod usměrňovacími elektronkami. Navinula jej na zakázku firma JK-ELTRA s.r.o. a musím je tímto pochválit nejen za perfektní práci, ale i přístup. Proto jsem u nich objednal trafa pro další zesilovač. Na panelu jsou sice i filtrační elektrolytické kondenzátory s centrálním šroubem Tesla, ale ty hlavní jsou s ohledem na vysoké napětíschované uvnitř, musejí být 3 a 2 v sérii. Anodové napětí pro EL51 bylo při testech asi 480V (odbočky na trafu), plné je téměř 650V.

A jak to hraje? Překvapivě dobře, a velkou zásluhu na tom jistě mají výstupní transformátory Hammond, dimenzované na 100W. Podle výrobce mají rovnou charakteristiku v rozsahu 30Hz až 30kHz. Zesilovač ještě budu pořádně seřizovat a měřit, včetně zkreslení, zatím na to nebyl čas. Při orientačním měření byl výkon jednoho kanálu při napájecím napětí 600V asi 80W.

Velice dobře si rozumí s profesionálními stroji REVOX-STUDER PR99.  Ty mají mimo jiné 3 motory fy Papst (nejsou tam žádné převody), otáčky motoru pohánějícího pásek jsou řízeny elektronicky s možností plynulé změny rychlosti. Jsou zde 3 půlstopé hlavy se samostanými zesilovači záznam/snímání, nf vstupy i výstupy jsou symetrické. Rychlost posuvu pásku je 19 nebo 38 cm/sec. Všimněte si, že pásek běží přes hlavy ve velice velkém úhlu a nenajdeme tady žádné přítlačné polštářky známé z magnetofonů Tesla. Průměry cívek jsou 270mm.

Skříňka zesilovače je dřevěná, podýhovaná a lakovaná, panel tvoří duralový plech a krycí plech v přední části je ocelový pochromovaný. Dřevěná lišta vzadu slouží pro opření zesilovače při jeho postavení do svislé polohy. Je demontovatelná, ale nakonec jsem ji také podýhoval a asi tam zůstane. Zespodu je duralový krycí plech s otvory pro chlazení. Patice elektronek usměrňovačů jsou uchyceny na kovové mřížce, která nebrání průchodu vzduchu i kolem síťového trafa, teplý vzduch z elektronek jej hezky táhne.

Co k tomu dodat? Líbí se mi to, postavím ještě jiné, asi s ruskými G807 a 6P3S. A asi k tomu ještě korekční zesilovač pro gramo Revox B790 a předzesilovač s regulacemi výšky/hloubky, i když to pravověrní hifi/highendisti neuznávají.

Aby se daly použít i starší elektronky pro usměrňovače (jednocestná RGN564, dvoucestná RGN1064, obě se 4 kolíkovými paticemi) a také třeba oktalové ruské 5C3S, nebo 4kolíkové PV200/600, udělal jsem si pro ně ze starých lamelových patic mezisokly. Na fotkách jsou v zesilovači osazeny lamelové typy 2xAZ1 a ty dvě zadní, kam patří původně 2x AZ4, jsou osazeny právě dvěmi PV200/600. Ve výsledku je to prakticky totéž, vnitřní odpory jsou podobné a výstupní napětí také.

Současné osazení elektronkami (v závorce jsou možné přímé alternativy nebo s použitím redukcí) tedy je: 4xEL51 Tesla, 4x6N8S ruské (6N9S, 6CC10, 6N7S), 6CH6S ruská, 2xAZ1 Telefunken (2xREN1064 nebo REN1064+REN564), 2xPV200/600 Tungsram (2xAZ4, 2x5C3S), 2xSG3S ruské, LK199 německá, 2xEM71 Lorenz.

Jako perličku snad lze ještě uvést, že lamelové patice, oktalové keramické patice a oba mA metry byly dodány z čínského Pekingu, knoflíky z Hong-Kongu, páčkové přepínače jsou poctivé ruské z vojenského zařízení a zmíněný stabilizátor LK199 byl vyvinut a vyráběn pro německou Luftwafe a pochází z této doby (označení L, písmeno K je plynová výbojka, stabilizátor). Dalšími zdroji dílů byly šuplíkové zásoby, burzy, inzerce...A dýha pochází z Malaisie nebo Filipín.....

Ing. A. Žeravík, 26.4.2012