Softstartery ABB
V TČ, obvykle s příkony nad (1,5-2) kW, používáme pro rozběh motoru kompresoru osvědčené softstartery (dále jen STR) firmy ABB řady PSR. STR je zapojen mezi skykač kompresoru a motor. Stykač je nezbytný, STR není prvek pro galvanické odpojení, jedna fáze (L3) je přes něj trvale propojena a při jeho klidovém stavu lze na všech 3 svorkách kompresoru naměřit proti zemi fázové napětí 230V. 
Poznámka: na toto dávejte pozor, zejména při kontrole správné funkce STR: Je-li sepnutý stykač, a to i když je STR v klidu, bude napětí na všech svorkách motoru 230V proti zemi a přitom motor neběží! Toto napětí se dostává přes trvale propojenou fázi L3 STR na jednu svorku motoru a přes jeho vinutí na ostatní 2 svorky. Je nutno měřit/zkoušet mezifázová napětí 400V, ta budou v tomto případě 0V.
STR potřebuje pro vlastní provoz napájení z jedné fáze. Svorka "A1" se připojí přes jistič nebo pojistku na fázi L1, svorka "A2" pak na zem N. Napájení může být zapojeno trvale. V v našich TČ to řešíme tak, že se "A1" připojí až při sepnutí stykače kompresoru současně se spuštěním oběhového čerpadla, v klidu je napájení odpojeno. Regulátor TČ pak po skončení časování, případně až po kontrole průtoků, aktivuje svoje výstupní relé OUT3, které na vstup "ST" STR připojí napětí 230V z fáze L1. Podle nastavení 3 potenciometrů STR na jeho panelu dojde k rozběhu motoru kompresoru a poté k sepnutí vnitřního stykače. Jeho kontakty přemostí dvojice tyristorů na fázích L1 a L2 a STR tím vyřadí. Po sepnutí stykače se také objeví 230V z fáze L1 na výstupní svorce "Run", to může sloužit pro kontrolu sepnutí STR.
Po dosažení nastavené teploty vody regulátor nejprve vypne výstup OUT3 a tím odpojí fázi L1 od vstupu "ST". STR zpomalí chod motoru až do úplného zastavení. Pak dojde (po nastaveném čase v regulátoru TČ) k vypnutí oběhových čerpadel, k vypnutí napájení STR a k rozpojení kontaktů stykače kompresoru, prakticky už bez proudu. Výhodou je to, že stykač nejiskří, nevznikají nebezpečné napěťové špičky a jeho kontakty netrpí.
Pokud by se STR použil i u TČ, která nemají náš regulátor, lze ho zapojit podobně s vhodným využitím předstihu sepnutí a zpoždění odpojení stykače. Jen pozor na to, podle výrobce musí jít napájení "A1" a napětí pro "ST" odvozeno z jedné fáze L1.
Existuje i jednodušší zapojení, kdy STR zajišťuje klidný pomalý rozběh motoru, ale k vypnutí motoru dojde náhle, přímo stykačem. Výrobce tento způsob neuvádí. Pravděpodobným důvodem bude možnost vzniku větších napěťových špiček a ohrožení tyristorů ze strany motoru při vypnutí. STR se zapojí mezi stykač a kompresor, napájení "A1" před stykač na fázi L1 a vstup "ST" za stykač na fázi L1. Pokud má stykač pomocný kontakt, který sepne současně s hlavními kontakty, pak se může "ST" zapojit přes něj. Vstup "A1" je napájen z poměrně tvrdé sítě, kde nehrozí tak velké napěťové špičky, jako za stykačem od motoru. Po sepnutí stykače se současně objeví napětí na vstupu "ST" a motor se pomalu rozběhne. Po vypnutí stykače se motor vypne ihned. Jak už jsem se zmínil, je tady určité riziko výskytu napěťových špiček na vinutí motoru při jeho odpojení.
Podle mých informací zatím toto zapojení funguje v několika TČ déle než půl roku, nicméně kloním se k tomu časově zajistit rozepnutí stykače až po "sjetí" STR na nulu, tedy až po zániku napětí na "ST" a po poklesu proudu motoru. To se dá zajistit vhodným časovým relé se zpožděným odpadem (někde se píše návratem), které bude ovládat cívku stykače tak, že ji sepne ihned a odpojí až za několik sekund po zániku napětí na "ST".
Cívka stykače se tedy bude spínat ihned spínacím kontaktem přidaného zpožďovacího relé, které stykač podrží sepnutý o několik sekund déle až do zastavení motoru pomocí STR. Původní signál 230V pro cívku stykače se zapojí na "ST". Na motor a vstup "ST" se při startu dostane prakticky současně napětí a SRT rozjede motor. Při vypnutí ale nejprve "sjede" STR a po několika sekundách, po odpadu časového relé, vypne i stykač.
Motor tak bude jednoduše spouštěn a zastavován pouze pomocí STR, stykač bude spínat a rozpínat bez proudu a odpadnou rizika vzniku napěťových špiček. Jistou nevýhodou je potřeba přidání časového relé, ale pro spolehlivý provoz TČ to stojí za to.
Ing. A. Žeravík