Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Pane Filip, provozujete ještě tenm ohřev TUv pomocí tč a scroll kompresoru, to už by byla dnes druhá sezona, jak jste na tom?

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Ohrev TUV pomocou TČ so Scrollom už neprevádzkujem. V prostredí z ktorého čerpám energiu/cca 20st.C/ by bolo scroll škoda. Merania ukázali jeho opodstatnenie len pri nízkych teplotách nasávaného vzduchu. Pri teplote vzduchu nad 18 st.C je COP rotačného kompresora a špirálového Scrolla takmer rovnaké. Pri ohreve TUV na teplotu do 50 st.C je COP cca 3,2... Jednotku so Scrollom som nahradil upravenou klimatizačnou jednotkou s rotačným kompresorom. Kúpil som ju v akcii za 4.9OO,-Sk. Bola použitá len vonkajšia časť zo SPLITU. S prevádzkou som spokojný. Vnútornú jednotku momentálne používam ako výparník /chladím priestor/ k TČ ktorý upravujem na ohrev/predohrev/ TUV . A toto spojenie ma prekvapilo. Vnútorná jednotka z klimatizácie ako výparník pri Tvzduchu 20st C mi dáva výkon cca 2 kW a ohreje TUV do 50 st.C s COP cez 3....Odpadové teplo z klimatizácie je konečne využité... To bola moja predstava v r.2001. Po experimentoch na Ruskej okennej klíme s výsledným COP=1,8 som upadol do smútku. Ale r.2002 sa vyjasnilo. Kniha Stavíme TČ ma zorientovala, stala sa mojou bibliou a TČ mojim koníčkom.....Scroll plánujem použiť pri podlahovom vykurovaní na chalupe. ....

Netradiční způsoby získávání energie ^^ nahoru ^^Mám dotaz,zda nemá někdo zkušenosti s kombimovaným vytápěním.Uvažuji do novostavby pořídit tepelné čerpadlo země -voda s asi 2 000l akumulační nádrží.Tuto nádrž uvažuji připojit ještě ke slunečním kolektorům a v případě že bych se rozhodl pro krb s teplovodní vložkou ještě i krb.V létě bych přebytečné teplo z kolektorů třeba pouštěl i do země,nebo na primární okruh s nemrzkou bych připojil další výměník a zkusil bych v létě ochlazovat dům přes zemní kolektory.Potřeboval bych znát názor někoho kdo má v tomto směru zkušenosti.Domnívám se že na jaře a na podzim bych využíval čerpadlo minmálně a tím pádem šetřil energi na zimu a nevyčerpal tolik tepla z půdy .Děkuji Bednář

Re: Netradiční způsoby získávání energie ^^ nahoru ^^Tepelné čerpadlo a soláry - nenávratná investice.

TC: voda / voda ^^ nahoru ^^Dobry den,

planujem si zakupit TC voda / voda od p. Zeravika. Prosim Vas vedeli by ste mi poradit, ci pre primarny okruh je na cerpanie vody vyhodnejsie pouzit ponorne cerpadlo v studni alebo malu vodarnicku? Mate skusenosti s nejakymi znackami ponornych cerapdiel na vodu?

Dakujem
Jano

dodavatel podzemní nádrže vytápěné soláry ^^ nahoru ^^Pokud máte kontakt na dodavatele zařízení ,děkuji za kontakt.Pokud jsou nějaké zkušenosti děkuji za info.
Pavel

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Dobry den,
mam dotaz. V MOuntfieldu se objevilo tepelne cerpadlo vzduch-voda s dotaci tj. koncova cena kolem 18 000,-. Bylo by mozne misto vytapeni bazenu pouzit cerpadlo k vytapeni napr. chaty - kdyz dam cerpadlo do sklepa, kde je od 5 stupnu do 15stupnu behem roku a hacici s ohratou vodou dam do mistnosti, kterou chci vytapet. Je to mozne nebo je to nesmysl ? prip. proc ?
Diky za odpoved

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Pokud nemáte sklep o velikosti průměrného dolu, tak je to samozřejmě nesmysl, protože v opačném případě budete ten sklep moci pronajímat jako mrazící box.
Udělejte jednoduchý pokus. Do sklepa dejte topení o výkonu cca 1/3 tepelné ztráty vašeho domu (Stavební firmy takové agregáty používají na vysoušení staveb, tak vám ho snad někdo půjčí). Sledujte, jak bude stoupat teplota.
Stejným způsobem vám bude teplota klesat, když ze stejného místa budete brát teplo pro TČ.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Kupil som klimu split invertor COOLEXPERT(KFR-12NC1) v akcii
v TESCU za 9000Sk(tepelny vykon asi 3kW,rotacny komp.),namiesto vnutornej jednotky som navinul vymennik s priblizne rovnakou dlzkou rurok a vopchal som to do 200 litroveho bojlera.200 litrov vody to ohreje z 30C na 50C za hodinu pri vonkajsej teplote nad 10C,da sa to pouzivat do teploty vzduchu 6 az 7C.Takto to pouzivame uz asi pol roka.COP priblizne 2 az 2,5.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^frkbrk: je možný kontakt na Vás?

Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^frkbrk@inmail.sk

Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Pane Filip myslím, že jste na to kápl, ten dotaz zněl jako by jste chtěl něco vylepšovat copak už tak to není super řešení (klimka + výměník), je to pravda?

Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Pane Holub ohrevom TUV pomocou TČ sa zaoberám zhruba 3 roky. Je to moje hobby. Ale to viete, lebo sa stretávame aj na TZB-info...S prerobenými Split klímami /Firstline,ETA/ dosahujem COP 3,2. To platí pre ohrev z 20-50stC pri teplote vzduchu18-20stC. Pri klesajúcej teplote vzduchu COP prudko klesá a dosahuje hodnotu 1 zhruba pri -7stC. Viac s jednotky s rotačným kompresorom dostať neviem. Momentálne robím merania na jednotke so Scrollom/ s olejom POE a R134a/. Počasie mi ale nepraje. Je veľmi teplo. Meranie okolo 0stC ukazuje ale na COP vyššie ako s rotačným kompresorom. Zatiaľ cca 2,5... Čo som ale sklamaný že ohrev pri 20 stC vzduchu je rovnako účinný s rotačným kompresorom ako so scrollom/ COP=3,2.....

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Případně HITACHI Aqua free.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Vaše řešení mi připadá to "the best" a vůbec by nevadilo používat levné klimky k bojleru jako standard úprava. Ono, že při určitých parametrech vzduchu nezálěží na kompresoru to je holt příroda. Mi se líbí myšlenka použití těch lepších klimek viz Daikin Altherma pro topení. Máme vzduch vzduch v kanclu jako jediné topení a funguje to myslím geniálně.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Venkovní jednotka musí mít dostatečný přísun čerstvého vzduchu, ať už je jeho teplota 15, nebo -5°C. Já zvolil na chatu klasickou klimatizaci split s funkcí tepelného čerpadla. Protože venkovní jednotka časem namrzá, snižuje se její výkon o dobu odtávání (viz účinnost).
Tomuto způsobu říkám rychlé teplo: nějakou dobu trvá ohřátí prostoru (cca 10min), a následně ohřátí samotné masy: akumulace (nábytku, stěn). Výhodou je levný nákup a rychlá montáž. Nevýhodou? Vnitřní jednotka mírně ševelí (ventilátor). Pokud použijete invertr, je to i o úspoře el. energie.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Tepelné čerpadlo na ohrev vody v bazéne som zakúpil v Mountfielde za 24.000,-Sk. Najprv som ho rozobral potom premeral. Obsahuje rotačný kompresor. Výmenník chladivo voda tvorí cca 19 závitov nie medenej trubky vo válcovej nádobe objemu cca 4 litre. Ďalej tam ešte nájdeme nastaviteľný termostat ohriatej vody /max.35st.Celzia/ havarijný vysokotlaký presostat, stykač s časovým opozdením zopnutia kompresora......Pri 20st.C vzduchu bol el.príkon 1300-1400W. Tepelný výkon 3500-3800W/prietok vody 500l/hod. Teda COP menej ako 3. Pri meraní som nemal možnosť vacšieho prietoku ohrievanej vody. V praxi pi ohreve bazénovej vody som mal teplotu vzduchu 25-30stC a prietok vody 2-4m3/h. COP zhruba 3.8....Parametre uvádzané v dokumentácii som nedosiahol ani náhodou. Vykurovať týmto TČ je možné ak Vám stačí vykurovacia voda do 35stC a zabezpečíte veľké prietoky vody. Ale zo vzduchu 5stC to dosiahnete s mizerným COP. Po namrznutí výparníka skončíte. Množstvo teplého vzduchu v pivnici Vám postačí možno na pol hodinu. Potom bude z pivnici chladnička. p. Načeradský: Ono by to nefungovalo k Vašej spokojnosti.....

Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Děkuji vam za odpoved. Myslim, ze by mi voda 20-35 stupnu tepla stacila, v soucasne dobe chatku vytapim malym ventilatorem 1kW a teplotu to udrzi od 16-18 stupnu. Ta myslenka s tim tepelnym cerpadlem me laka, ale asi bych jej musel dat ven a pak je to docela draha zalezitost. Myslite, ze mobilni klimatizace Desa AC120ehp viz. http://www.mobilni-klimatizace.cz/chlazeni.php?klimatizace=AC120ehp by byla lepsi ? (o tepelna cerpadla jsem se zacal zajimat nedavno, navic jsem elektrotechnik, tak se omlouvam za mozna naivni otazky :-) ) Diky

Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Topil jsem přímotopem cca 1,5kW. Teplota v místnosti nic moc, spotřeba šílená. Nicméně klimatizace o příkonu 1,9kW vydá mnohem více tepla (při -10°C = 3,0kW, 0°C=4,7kW, +10°C=5,7kW). Mobilní klimatizace pro dlouhodobé užití: osobně nedoporučuji. Je zde větší šance poruchovosti, zařízení vše v jednom nikdy nebude rovno dělenému systému. Už proto, že je určeno pro krátkodobé sezoní použití, z technického provedení má menší efektivitu, větší hlučnost.

Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^I Vam dekuji za nazor. No ja mam zahradni chatku s plochou 19m2 z toho 4m2 je zasklena predsin a pod mistonsti je sklep cca.4m2. Vyuzivam ji k podnikani :-) a dlouhodobe se mi platit za primotop nechce, zvlast kdyz v zahr. kolonii platime 5,-Kc/kWh. Mozna bude lepsi investice do zatepleni objektu na zimu, ale o vystavbe kominu a topeni v kamnech mam dost pochybnosti... Treba by ta mobilni klimatizace na obdobi listopad-unor stacila.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Zvažuji použití TČ v NED. Poradí mi někdo se zkušenostmi s TČ země-voda(vrt). Zajímá mě jestli se vyplatí, jestli je životnost taková jakou ji píšou výrobci (až 25let)nebo ji nadhodnocují a cca pořizovací cena.
Děkuji všem za radu, Jana

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Rád by som vyjadril svoj názor k pomerne často používanému pojemu ,,životnosť,,.Podla mna je životnosť štatisticky stanovená doba , po uplynutí ktorej zariadenie je už opotrebované,nefunkčné a už neplní svoje povodné poslanie.
V prípade TČ je obyčajne daná počtom prevádzkových hodín kompresora.Pokial zariadenie obsahuje komponent ktorý sa nedá po opotrebovaní vymeniť/tlaková nádoba reaktora JE/tak životnosť zariadenia je daná životnosťou
nevymenitelného -kritického komponentu, ako v prípade JE.A teda otázka.Čo sa nedá vlastne na TČ vymeniť,opraviť alebo vyčistiť?
-

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Jaromíre, díky za rady, tomu poslednímu mailu jsem vůbec nerozuměl (husté páry, nebo jen neodpařené chladivo=kapalina? z výparníku,respektive hodně přehřáté páry). Nevadí, můj problém je vyřešen, jen musím upozornit, že se mýlíte, protože tohle nečteme jen my dva.
Tedy, není pravda, že přehřátí chladiva za výparníkem nelze na TEV nastavit na 5°K, nebo i méně. Jde to velmi snadno, jen musíte mít dobrý manometr na sacím potrubí. Také není pravda, že nastavení přehřátí nemá vliv na výkon kompresoru, nebo TČ. Protože nastavením přehřátí měníte sací tlak, měníte také hmotnost chladiva přepravovaného kompresorem a ta má na výkon TČ vliv zásadní.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Za strohé vyjádření k parám atd. se omlouvám. Zajímá mne problematika TČ a sbírám v tomto ohledu zkušenosti, chtěl jsem jen nastínit myšlenku na praktické Vaše ověření, zda přehřátí 5K a méně je možná cesta pro lepší výkon TČ, když uvážím, že výrobci kompresorů, potažmo výrobci TEV uvádí (doporučují) nastavení přehřátí (pro dané chladivo) např. vyšší nejen než 5K, ale i nad 8K, i 15K. Není mi to jasné, kde je tedy optimum. Uvádím zde jen to, co jsem někde pochytil a viděl. Zatím si myslím, že přehřátím sledují dodavatelé jednak životnost kompresoru a optimální výkon TEV-výparník-kompresor. Domníval jsem se také, že tlak odečtený na sacím manometru v ideálním případě ukazuje tlak vypařujícího se chladiva a jeho vypařovací teplotu = tlaku sytých par (mezi teplotou a tlakem je v případě nasycených par přímá úměra, ne?). V případě přehřátí si typuji, že teplota par chladiva nekoresponduje se sacím tlakem na manometru.
K „hustým párám..“ na vysvětlení: moje teorie je, že pokud má někdo předimenzovaný výparník vůči výkonu TEV, a chladivo se odpařuje ve výparníku příliš brzy (za stálých teplotních podmínek zdroje tepla), tak následným cíleným snížením přehřátí (více chladiva) se evidentně zvýší sací tlak (více par chladiva), a opačným dějem bude zvýšení přehřátí. To je jasné. Bude-li se chladivo odpařovat až skoro na konci výparníku a občas i přestřikovat mimo něj, tlak bude nízký, kapalina půjde do kompresoru, páry budou s kapalinou. Úmyslnou změnou přehřátí +/- uvidíte změnu tlaku.Souhlasím. To by ale znamenalo, že máte pro výpar i kondenzaci trvale konstantní podmínky, a můžete si nastavit přehřátí 5K a méně. Kdo ale má např. TČ vzduch-voda, a provozní podmínky se mění, mění se i výkon výparníku na který musí reagovat TEV uzavíráním a otevíráním množství chladiva. Myslíte si, že se změnou výkonu výparníku (nikoliv kompresoru!!) se mění rapidně i přehřátí? Já si myslím, že vhodný TEV optimálně reguluje výkon výparníku i při okolních změnách teplot (zdroje tepla) tak, aby vždy byl výparník optimálně zaplaven chladivem a tedy efektivně využit, a musí být potažmo udržováno konstantní přehřátí (následně i pro kompresor z provozních důvodů). Ale výkon TČ se může v daném okamžiku zásadně měnit k +, i -. A známkou správné funkce TEV je minimální kolísání přehřátí. Alespoň jsem to někde slyšel. Proto se TEV neříká regulátor výkonu, ale přehřátí, ne? Přehřátí podle mne není tedy regulátorem výkonu TČ, ale jen cesta pro max. využití výparníku. Proto mne zaujala Vaše myšlenka jiného náhledu na řešení výkonu TČ. Jak jste problém vyřešil Vy? S pozdravem

Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^TEV nereguluje výkon čerpadla. Jeho funkce se dá asi nejlépe pochopit na klasickém UT s oběhovým čerpadlem. Výkon UT je dán kotlem. Když přiškrtíte průtok vody, nebo dáte slabší oběhové čerpadlo, zvýšíte teplotní spád na radiátorech, ale výkon zůstane pořád stejný. S TEV je to obdobné.

Re: Nemrznuca zmes pre zemny kolektor ^^ nahoru ^^Dobry den,

Mam vybudovany zemny kolektor a coskoro dostanem hotove TC ktore si budem zapajet vratane zemneho kolektora.
Chcel by som sa opitat tych ktory uz maju prakticke skusenosti so zemnym kolektorom pre tepelne cerpadlo, aky typ nemrznucej kvapaliny treba pouzit na naplnenie kolektora.
Produkty ktore su na trhu dostupne ako koncentraty doplnene o antikorozne pripravky su na moj vkus priserne drahe. Pri cene napr. 10 000,- Sk za 150 l koncentratu a vymene raz za 3 roky cela ekonomikla vykurovania TC zase znacne upada.
Viete mi prosim poradit co cenovo dotupne by sa dalo pouzit a kde to obstarat?
Za kazdy typ vopred dakujem.

Re: Re: Nemrznuca zmes pre zemny kolektor ^^ nahoru ^^Lihová náplň je OK. Mám v zemním kolektoru lihovou směs. 200l lihu a 400l vody dalo dohromady nějakých 550l směsi. Při testech TČ se mi podařila nasimulovat situace, kdy mi vypadlo oběhové čerpadlo na primárním okruhu a nezafungoval nízkotlaký presostat. Podchladil jsem primární výměník na -25 C, ze směsi vody a lihu vznikla viskozní směs, která nekrystalizuje, takže výměník nic nehrozí. Jediným problémem potom je skutečnost, že takto podchlazený a dobře zaizolovaný výměník se do kapalného stavu schopného dalšího provozu dostal po téměř 4 hodinách.

Re: Re: Nemrznuca zmes pre zemny kolektor ^^ nahoru ^^Ptejte se na denaturovaný líh v lihovaru, myslím, že jsem ho kupoval před pár týdny za 19,50 litr+DPH . Bioferm Kolín, chtějí objednávku od firmy, ceník mají na internetu. Jmenuje se líh obecně denaturovaný a smrdí tak, že s ním chemici nechtějí pracovat. Není jasné, proč počítáte s výměnou nemrznoucí směsi. To jsem ještě neslyšel, že by alkohol reagoval s kovy, nebo polyetylénem. Sám se nezkazí, spíš naopak, jak Vám potvrdí milovníci kořalky. A jak se taková výměna nemrznoucí směsi ve vrtu provádí?

Re: Re: Nemrznuca zmes pre zemny kolektor ^^ nahoru ^^Letos poprvé jsem použil jako náplň kolektoru líhovou směs. U nás se dá běžně koupit 10 l kanystr technického lihu 98% za 400 Kč a stačí 30% koncentrace. Zkoušel jsem to v mrazáku a do -18°C nezmrzla. Směs je teda při nižších teplotách viskoznější, ale cena není tak strašná. Před tím jsem měl v kolektoru Fridex 5 let a neměnil jsem ho ani jednou a fungovalo to.Myslím že v autě se mění kvůli ztrátě antikoro vlastností a ty v plastovém kolektoru nejsou důležité.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Mám tepelné čerpadlo voda voda osazené kompresorem Copeland Scroll
ZR 61 a tryskou exp. ventilu Alco průměr 3,5 mm. Na primáru zchlazuji vodu z teploty 11 C na 4 C při průtoku 1200 l za hodinu. Na sekundáru ohřívám
vodu v topení ze 30 C na 50 C. Na výtlaku z kompersoru mi teplota dosahuje až 100 C měřeno příložným digitálním teploměrem. Hrozí mi při takové teplotě porucha kompresoru? Četl jsem, že se při vysokých teplotách na výstupu z kompresoru přepaluje kompresorový olej a potom kompresor špatně těsní. Jakým způsobem dosáhnu snížení teploty na výstupu z kompresoru - přitažením, nebo povolením expanzního ventilu? Děkuji za odpověď.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^mam prakticky stejnou aplikaci, kompresor ZR61, voda-voda primár teploty ze 12st na 7,6st, prutok 2,1m3/hod ale teplota topení 32/40st a teplota na výstupu kompresoru je cca 80st, nižší teplotu na výstupu kompresoru docílíte povolením TEV protože půjde více chladného chladiva do kompresoru a tím se bude více chladit - můj názor který jsem i otestoval a funguje to.

Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Mám taky TC voda-voda se ZR61, exp. ventil s vnějším vyrovnáním tlaku, tryska Flica 3,0. Když se pokusím snížit přehřátí chladiva v sání na míň, než 10 stupnů, tak se skokově sníží teplota výtlačného potrubí z 75 na míň, než 40 stupňů a je zřejmé, že do sacího potrubí jde taky kapalné chladivo ( namrzá povrch kompresoru i odlučovače kap. chladiva a teplota potrubí je menší před kompresorem, než těsně za výparníkem) . Stejně se to chová i s tryskou 3,5 a celkem nezávisle na teplotě v primárním okruhu, Má někdo radu, jak dosáhnout přehřátí chladiva např 5K, jak jsem četl někde v diskusi, nebo tak to myslím má v manuálu Lennox?
Díky, Mirek.

Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^75°C není nikterak dramatická teplota. Proč chcete nižší přehřátí? Někde jsem četl, že 2-5°K mohou dosahovat jen EEV, a tím jsou systémy efektivnější. 5°K u TEV to asi nedocílíte. Domnívám se, že se Váš TEV s novým nastavením přehřátím na „5°K“, pohubuje v oblasti, kterou nedokáže regulovat.

Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Menší přehřátí jsem chtěl proto, abych při větším sacím tlaku kompresoru dosáhl vyššího výkonu TČ. Myslím, že tryska č.3 odpovídá výkonu použitého kompresoru a překvapilo mne, že změnou nastavení TEV prakticky neovlivním výkon, nebo teplotu na výtlačném potrubí kompresoru, jak to ve své kmize popisuje pan Žeravík. Nejde o to že bych nastavil nové přehřátí 5° K, to se vůbec nepodařilo, protože dřív, než bych to mohl změřit, tak se mokré páry odpařovaly ještě v kompresoru a výtlak z kompresoru snížil teplotu na nějakých 35°. To jsem pochopil, že systém se dostal mimo regulační rozsah TEV, jen mne zaujal rozpor mezi mými poznatky a tím, co píšou odborníci. Jinak na své tepelné čerpadlo si nestěžiji a myslím, že funguje s docela dobrým topným faktorem (systém voda-voda s reverzací, protože solanka se ohřívá převážně vzduchem).

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Možná by bylo zajímavé sledovat, jak se vám mění protékající el. proud kompresorem, tzn. jak je zatěžován. Přehřátí má zanedbatelný vliv na výkon TČ. Kompresor je objemový stroj, a když mu nedáte „husté“ páry z výparníku, ale jen „neodpařené chladivo“, respektive hodně přehřáté páry, tu změnu, kterou očekáváte, nedocílíte. Teplota měřená na výtlačném potrubí není o výkonu TČ. Něco jiného je, máte-li možnost měnit primární zdroj tepla (výpar). Tam se projeví jakákoliv změna.

Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Nejdříve sledujte přehřátí, výtlačná teplota je důsledek. Prvotní snad je topný výkon a topný faktor.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Chcel by som sa spytat majitelov TC Voda -Voda - ak je zdroj voda zo studne resp. z potoka , ako zaistit aby sa neusadzal vodny kamen alebo podobne usadenimy. Treba to riesit alebo je to bezpredmetne?. Treba to pravidelne cistit? Vacsina studnicnej vody je u nas velmi tvrda . Dakujem

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Je to problém. Změkčování vdy, kterou vracíte do země nepřipadá v úvahu. Profesionální firma Vám systém voda-voda vůbec neudělá, pokud máte tvrdou vodu. Nemohou totiž držet záruku za to, že budete pravidelně čistit usazeniny. Pokud tedy deskový výměník, tak rozebiratelný, což zase vyvolává nutnost odčerpat a znovu naplnit chladivo při čištění. Asi by se to dalo řešit dvěma výměníky. Kde jako mezistupeň bude okruh solanky (budou tam ale ztráty). Já jsem to řešil tak, že jsem použil vzduchový výparník strčený do sudu, kterým protéká voda. Dá se tam strčit ruka a lamely plechovým páskem očistit. Není to ideální, protože za jednotlivé trubky se nedostanu. Spoléhám na to, že výměník je notně předimenzovaný, neboť voda má mnohem lepší tepelně vodivé vlastnosti, než vzduch. Jak dlouho to bude fungovat se uvidí. Zatím jsem topil jednu sezónu.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Jaký přibližný výkon bych dostal ze studny která je asi 5m hluboká o průměru asi 1-1,2m vody je tam stále asi 4m pramen je dobrý.
Má cenu nad tímto vůbec uvažovat?
Vodu používáme jako užitkovou.
děkuji

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Pro tepelné čerpadlo není příliš rozhodující hloubka studně, průměr už vůbec ne. Důležitá je vydatnost pramene a jeho teplota (ta je částečně závislá na hloubce). Udělejte si čerpací zkoušku (v období sucha, ne teď). Pokud vám bude měsíc dodávat 1l/s vody 10st. teplé, dá se říci, že využitelný výkon bude asi 15 kW. Upozorňuji, že podle naší legislativy by se ochlazená voda měla vracet zpět do země, tzn. nutnost druhé studny (vsakovací) v dostatečné vzdálenosti od čerpací(min 15m).

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^dotaz: zatím se rozkoukávám, uvažuji o systému voda/voda, koupil bych si tu sestavenou část zařízení, ale to budu ještě muset zajistit nějaké čerpadlo pro čerpání vody ze studny ??? nebo jak se to řeší, jednalo by se o hloubku 30m, ta stavebnice to asi neobsahuje??? A ještě nevím jakým typem trubky se ta voda ze studny má táhnout, a je potřeba sací koš , a filtr, ty deskové výměníky se mi zdají malé, někde se hovořilo i o systému trubka v trubce (koax) nebylo by to efektivnější. omlouvám se dotčeným pokud to vypadá jako hloupý dotaz, knihu si budu teprve kupovat.
vysvětlete mi to někdo prosím, tradičně mi to všichni v okolí rozmlouvají,díky za podporu.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Doporučuji ponorné čerpadlo - zužitkujete i ztrátový výkon čerpadla. Já jsem použil Willo TW5" 206DM, a slouží mi současně i pro domácí vodárnu.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Mám TČ vzduch-voda a zajímá mě vhodná teplota sání na kompresoru. Výtlačnou teplotu jse mi podařilo naladit přesně na 33k nad kondezační i když při kond. t 54 °C je asi 92 °C což asi není problém. Tak vysoko stejně nechodím. Zajímá mě teplota na sání kompresoru kdy při 0°C venkovní je asi -10 až -15 podle námrazy na výparníku. To se mi zdá poněkud málo. Je to malý výkon ventilátorů? Očekával bych tak -3°C. Děkuji za odpověď

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Spojazdnil som vlastnoručne vyrobené TČ zem-voda príkon 2,6 kW, požadovaný výkon 9kW. Teplota solanky zo záhrady má stabilných 7 stupňov Celzia. Chladivo sa ohreje za TEV z -6 na max. 5 stupňov Celzia. Chladivo na výstupe z kompresora má síce 75 stupňov C, ale voda UK v kondenzátore sa ohreje na max.40 stupňov a na viac už nechce ísť. Chladivo je R407C. Plocha každého doskového výmenníka je 3,2 m2-podľa výpočtov. Chladiar, ktorý mi pomáhal pájať okruh, hovorí, že 5l zásobník chladiva je veľa, že kompresor pracuje hlavne na to, aby hnal chladiacu zmes cez okruh. Môže to byť pravda? Z tohto dôvodu mám chladivový okruh naplnený len 1,8 kg chladiva, do TEV vstupuje nielen kvapalina ale aj bublinky. Ak zvýšim množstvo chladiva v okruhu, do TEV pôjde len kvapalina, klesne teplota za TEV, ale klesne aj teplota na výstupe z kompresora a následne aj teplota UK vody z kondenzátora. Poraďte mi niekto, prosím.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Měl jsem to stejné. Doplňte chladivo a přiškrťte TEV(pokud máte správnou trysku). A bude to dobré.

Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Ano, pokud po přidání chladiva "spadne" teplota par na výtlaku kompresoru, je to známka malého přehřátí par. Do výparníku jde příliš mnoho chladiva. Přiškrtit TEV a pokud to nebude stačit, vyměnit trysku za menší. Proto se ptám, jaký je typ kompresoru, TEV a velikost trysky, zda to "jde" k sobě...

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Jaké máte výměníky, jaký typ kompresoru, jaký TEV a jak velkou trysku? 1,8kg chladiva je málo.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Typ kompresora je Copelland Scroll ZH30K4E-TFD-524,

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Byl jste rychlejší :)) ZR48 má stejný sací výkon (asi 11,7m3) i příkon jako ZH30.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Kompresom mám Copeland Scroll 2,9 kW max príkon , doskové výmenníky 2x Secespol LB 47-60, ventil TEV TISE 5 NW , veľkosť trysky 5. Môžete sa, prosím, vyjadriť k objemu zásobníku chladiva? Je 5 l veľa?

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Podle příkonu a chladiva odhaduji typ kompresoru na ZR48. Pro tento výkon je sběrač 5 l zbytečně mnoho. Stačil by 2,3 až 3,2 l. Výměníky Secespol nepoužíváme, používáme o něco delší SWEP (526mm), ale v tom problém není.
Problém je v malém množství chladiva v systému a příliš velká tryska. Pro ventil TISE velikost trysky 5 (pro R407c) odpovídá chladicímu výkonu asi 18kW! Odhaduji správnou velikost na č.3 (9kW), nebo 2 (asi 6kW).

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Poprosím Vás ešte o jedno info, mohol by som zásobník chladiva, keď ho už idem vymieňať, nahradiť doskovým výmenníkom o objeme komôr pre kvapalinu chladiva spolu 2 l, umiestneným na ležato s výstupmi nahor, a do druhého okruhu priviesť vstup solanky zo záhrady, aby sa chladivo pred vstupom do TEV ešte viac ochladilo a zároveň zvýšila teplota solanky pred vstupom do výparníka? Trubku odvodu chladiva z tohto doskového výmenníka by som zapustil hlboko do výstupu z výmenníka.

Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^To je poněkud neobvyklé, deskový výměník jako sběrač.... asi to bude fungovat, ale nebylo by vhodnější použít menší sběrač?
Jak se projeví ochlazení kapaliny a vrácení tepla na vstup, to nevím, ale asi to nebude nějak moc výrazné.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Při podchlazení kapaliny před ventilem odstraníte z kapaliny bublinky a zvednete výkon vstřikovacího ventilu ale zvednete tlakovou ztrátu v kapalinovém potrubí.
Neprovedl jsem ještě "špionáž" u TČ MACH : ) ) ale tímhle systémem (teplem) odtávají 2 odtávající výparník.
Vypadá to zajímavě a uřídit by to taky šlo.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Přeji pěkný den,
již dlouho se zatím teoreticky zabývám myšlenkou TČ, ke kterému mě přivedla kniha p. Žeravíka v knihkupectví. Zvažuji dostatečně velkou podzemní nádrž na vodu, shora krytou a zateplenou pro akumulaci letního tepla s dohřevem i v zimě (slunečními kolektory) a pod. Vesměs kombinuji náměty zde popsané. Rád bych ale přidal další námět - tzv. větrný válec (obdoba VENTILAČNÍ TURBÍNY LOMANCO ale větší a jednodušší. Průměr cca 1,5 m, výška cca 2 m, 4 kusy. Nosná hřídel válce s přerušením tepelného mostu by vedla až na dno nádrže a zde by vodu vířila. Samotná konstrukce sestává z dvou nebo více svislých U lamel na obvodu kruhu válce. Žádný převod, žádné natáčení, přímý přenos energie větru do vody. Bez hlubší znalosti věci předpokládám výkon jednoho válce kolem 0,1 - 0,3 kWh x 4 kusy, což při celodenním větru může být cca 9,5 - 28 kWh. Má tato myšlenka hlubší smysl? Díky za případné odpovědi.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^A k čemu by turbíny sloužily? Jen k míchání vody aby nezamrzla? Nebo by to předávalo tepelnou energii?

Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Předpokládám, že pouhým třením hřídele v uložení na dně nádrže by se energie větru proměnila v teplo. Ty válce se jmenují Savoniův rotor a vyznačují se velmi triviální konstrukcí a bezúdržbovým provozem. Právě TČ je schopno takovou formu dodané energie využít. Je mně ale jasné, že z hlediska vytápění domu se jedná pouze o průběžné a jen velmi nepatrné "dobíjení" tepla do aku podzemní nádrže.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Tento princip jsem zahlédl někde na stránkách o větrných elektrárnách typu Savonius. V nádrži nebylo jen nějaké míchadlo, ale byla tam umístěna spojka z osobního auta. Třením lamely se voda ohřívala. Výhodou použití spojky je možnost regulace otáček tak, aby se dosáhlo optimálního využití.
Myslím, že by se pro tento účel dala použít pásová nebo i čelisťová brzda. V každém případě se přímým převodem mechanická energie-teplo výrazně zvýší účinnost proti převodu proti způsobu mechanická-elektrická-teplo.
Utěsnění hřídele by neměl být problém. Nevím, jaká je hlučnost.
Možná by stálo za to udělat jen malý "mechanický kotel" a ten spojit s akunádrží potrubím, aby nebylo nutné při každém zásahu do mechaniky vypouštět celou nádrž.
Inspiraci s nákresem a čerpadlem vody najdete například tady:
http://home.messiah.edu/~jebeneze/WindEnergy/WindEnergy.htm
http://www.motherearthnews.com/library/1974_March_April/The_Savonius_Super_Rotor
Vyšla kniha: Savoniův rotor : návod na stavbu, Heinz Schulz, vyd. HELL Ostrava, 2005

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Díky za podněty, zvažoval jsem nějakou triviální formu odstředivé brzdy s bržděním do vnitřní strany vnějšího prstence. Tedy např. mírně upravený brzdový buben z auta. Jenže odrazuje mě koroze a právě obtížnost jakéhokoli seřizování. Jiná alternativa je wattův odtředivý regulátor, který by byl umístěn v nadzemní části zařízení a zvyšoval by tlak hřídele na spodní uložení ve vodě oproti uložení na horním konci válce. Čím rychleji by se rotor točil, tím více by byl regulátorem tlačen svým spodním koncem hřídele do třecího ložiska na dně nádrže. Zatím mně ale nenapadá, jak to pořešit, aby se celá věc zbytečně nezkomplikovala a neprodražila. Jeden rotor by nepočítaje práci neměl cenou překročit cca 1000 Kč a po základním seřízení by již neměl vyžadovat další asistenci. Třeba to někoho chytne a navrhne nějaké triviální řešení. Díky.

Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Kdysi jsem velmi reálně uvažoval o stavbě větrné elektrárny. Narazil jsem na nečekaný problém - sousedi. Nevím, jak Savoniova turbína, ale klasická vrtule vydává svištivý zvuk, který je pro mnoho lidí nepříjemný, až nesnesitelný. Další zvuk, který vydává, vzniká v ložiscích, je na hodně nízkém kmitočtu, pod slyšitelným pásmem, přenáší se zemí na velké vzdálenosti a může způsobovat neurózy a jiné zdravotní potíže. To by mohl být problém i u Savoniovy turbíny. Potom si ještě dejte pozor na stromy, domy, atd. I jeden vzrostlý strom ve vzdálenosti až 15 m dokáže při větší rychlosti větru nadělat ve vzduchu takové turbulence, že vám to může ukroutit hřídel, přestože ji máte spočítanou na mnohem vyšší rychlost větru.
Nechci vás zrazovat, určitě je to zajímavý nápad, jen chci upozornit na úskalí, která nejsou na první pohled patrná. Je to jen pár zkušeností z mnoha, které nasbíral jeden pán na Vysočině, který větrnou elektrárnu skutečně zrealizoval.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^P.Navrátil: Podľa mňa je pre TČ efektívne množstvo tep. energie z Vašej AN približne 700kWh. /uvažujem teplotu vody 5-35°C a objem 20.000L/. Teplotu nad 35°C využijete do Vašej podlahovky bez TČ. Tých približne 700kWh použiteľnej energie Vám vydrží cca 2 týždne. Prínos zo sln. kolektorov v tomto období bude minimálny. Celý systém bude nerentabilný pri dnešných cenách energetických médii a cene TČ/so stavbou nemáte skúsenosti/. ... Momentálne sa zaoberám/kutil/ meraním COP na malom TČ v závislosti na teplote vody v ktorej je medený trubkový výmenník/výparník/. Pokiaľ nezabezpečíte prúdenie vody okolo trubiek výmenníka tak Vám zmrzne aj pri teplote vody cca 10°C. Poviem svoj názor. Tá nízkoteplotná energia/5-35°C/ je rentabilne nevyužiteľná. Rád sa zapojím do akéhokoľvek projektu, ktorý potvrdí opak.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Chtel bych vyuzivat energii merné skupenské teplo tání ledu. Teplota vody pak bude blízká nule a energie bude mnohem více. Přečtěte si prosím celou diskuzi.

Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^zaujima ma ake množstvo energie v ranci skupenskej premeny je možne
ziskat tereticky s 20 m3 vody lebo prakticky sa mi to vôbec nepozdava
dakujem

Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Skupenské teplo tání ledu je asi 334kJ/kg, t.j. 0,0928 kWh/kg.
Pro těch zmiňovaných 20m3 by to bylo cca 1.856 kWh.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Letní přebytek tepla z 8ks slunečních kolektorů Heliostar akumuluji od jara do podzimu do nádrže 20 m3. Teplota vody na podzim je obvykle okolo 50 stupnů.
Pro podlahové vytápění využiji vodu nad 35 stupňů. Poraďte mi prosím někdo co by se dělo kdybych energii z nádrže čerpal pomocí tepelného čerpadla. Jde mi především o velký rozsah teplot na primární straně který by vzniknul postupným ochlazováním z 50 stupňů až do zámrzu. Co kdybych chladivový okruh přivedl přímo až do nádrže? Je nějak omezená délka a objem chladivového okruhu? Nebo se jedná pouze o větší objem chladiva a tudíž vštší cenu?Poraďte prosím Vašek.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Pokud by měla všechna voda 50°C a ochladíte ji na 35, dostanete 20*15*1,163=349 kWh.
Ochlazením ze 35 na 5 dostanete dvojnásobek. Celkem je to tedy asi 1.000 kWh energie.
Otázka je, zda ji opět z těch 5 ohřejete na 50.
Pokud to chcete využívat, udělejte výparník z trubek přímo do vody v nádrži. Asi bych použil trubky o průměru 16-18mm, několik sekcí paralelně.

Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Já myslel že bych využíval vodu až do zámrzu. Nejvíc energie získám přes měrné skupenské teplo tání ledu či-li při teplotě 0 stupňů. 20m3 jen tak nezmrzne a navíc bude i vyhřátá zemina okolo nádrže která bude také předávat energii. Takže objem výparníku není problém. Mám měděné vzduchové výměníky které bych do tý vody ponořil.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Jistě se dá jít níž než na +5, asi až k nule a částečně využít i skupenské teplo tání. Mám obavy, že jakmile se na výparníku začne tvořit led a on se asi začne alespoň kolem vstupu chladiva tvořit dřív než jinde, zhorší se jeho vinou přenos tepla. Asi by bylo dobré obsah vody míchat.
Předpokládám, že pod pojmem měděné vzduchové výměníky myslíte trubkové lamelové s hliníkovými lamelami. Pokud je ponoříte do vody, do půl roku se ty hliníkové lamely vlivem elektrokoroze rozpadnou.
Myslím, že se kolem výměníku začne tvořit led, ale zamrznutí celého objemu asi nehrozí. Jde jen o možný problém s roztržením zásobníku ledem, ale to se dá pohlídat.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenapadá mě, jak ohlídat zásobník proti roztržení. Můžete to trochu konkretizovat?

Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Dáte-li výměníky přímo do nádrže, budete muset vyřešit nucené proudění přes lamely výparníku. Přirozené proudění vám bude fungovat při vyšších teplotách vody. Problém je v tom, že voda má nejvyšší relativní hmotnost při cca čtyřech stupních (pokud si to dobře pamatuji ze školy). Do této teploty vám bude studená voda vytékat z výparníku dolů, pod tuto teplotu bude vytékat nahoru. To znamená, že na čtyřech stupních se voda zastaví a tudíž lokálně zamrzne. To je za předpokladu, že budete mít dostatečně "řídké" lamely. Při "hustých" lamelách je to ještě horší. Chladící výkon výparníku je tak velký, že z něho budete mít za pár hodin ledovou kouli, přestože okolni voda bude mít třeba 45 stupňů. Asi by se to dalo řešit jakýmsi lodnim šroubem, který by tlačil vodu přes výparník, ale stejně budete mít v oblasti výparníku mnohem studenější vodu, než ve zbytku nádrže. Takže v tuto chvíli bych si dovolil polemizovat s panem Žeravíkem, přestože jinak má můj bezmezný obdiv. Na vašem místě bych raději výparník dal do nějaké nádoby, přes kterou bych přečerpával vodu z nádrže. Nasávání by mělo být na jednom konci nádrže u hladiny a výtok na druhém konci u dna. Je jasné, že tím nevyužijete skupenské teplo, ale podle mého názoru se vám to stejně nepovede. Mezi lamelami výparníku totiž budete mít led o teplotě -30 stupňů a vypne vám podtlakový presostat, přestože ve větší vzdálenosti od výparníku bude mít voda stále kladné teploty. A neprotlačí to ani ten lodní šroub. Jediná možnost, která mě napadá, abyste mohl využít skupenské teplo veškeré vody, je taková, že by výparník musel být v celém objemu nádrže. To znamená jakousi prostorovou mříž z trubek v celé nádrži. Rozestupy trubek si netroufám odhadnout, to by musel spočítat nějaký odborník , nebo byste si musel vyrobit model, třeba ze staré lednice a vyzkoušet to.. Pokud ale ta nádrž je bazén, ve kterém se koupete, tak ani tato možnost nepřichází v úvahu. Omlouvám se za rozsáhlý příspěvek, ale chtěl jsem vás ušetřit nemilého překvapení. Sám se se zamrzáním vzduchového výparníku ve vodě trápím celou zimu, a to mi přes něj teď už teče 1,2 l/s.
Pokud jde o velký rozdíl primárních teplot, při podlahovém topení o nic nejde . Nastavíte přehřáti TEV na nejnižší primární teplotu. Při vyšších teplotách bude i vyšší sekundární teplota a to bude mít jen ten důsledek, že se vám rychleji ohřeje voda v akumulační nádrži na požadovanou teplotu topné vody.

Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Ještě mě napadla jedna možnost, jak problém s využitím skupenského tepla řešit, a zabijete dvě mouchy jednou ranou. Do nádrže by se dalo rozvinout pár klubek polyethylenové hadice, jakési slinky, podobné jako u horizontálních zemních kolektorů. Naplnit to solankou a použít obyčejný deskový výměník. Přijde vás to mnohem levněji, než měděné trubky do celého objemu nádrže. Solanku můžete použít asi tak do -15 stupňů, což spolehlivě stačí na zamrznutí nádrže. Navíc rychlostí cirkulace můžete řídit primární teplotu ve výměníku, ale asi to není potřeba.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Nestaví někdo z Vás TČ svépomocí na Karlovarsku?
Také o tom uvažuji, tak bych rád pochytil nějaké zkušenosti.

Dík Honza

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Jedná se o vojenskou válcovou nádrž, průměr 3,5m a délka válce 5m, vršek cca 1m pod terénem. Není problém do nádrže vlézt a namotat do celého prostoru jednoduchý trubkový výměník jak navrhuje pan Žeravík. Nádrž se akumuluje pomocí oběhového čerpadla(50W) a malého deskového výměníku alfa-laval. Není problém do okruhu včlenit ještě jeden výměník a přes něj teplo odebírat. Nemám se stavbou tep.čerpadel zatím praxi a tak nevím která varianta je v mém případě výhodnější. 1.varianta výparník vytvořit přímo ve vodě nebo 2. varianta odebírat teplo pomocí cirkulace přes deskový výměník. Vzhledem k velkým výškovým rozdílům asi 2.varinta, ale nevím. Nevadilo by tedy že by se teplota primární vody v průběhu topné sezony měnila z 50-ti stupňů až k nule? Jelikož je v nádrži voda a ne solanka tak bude pak asi docházet k zamrzání primárního okruhu při druhé variantě při teplotách kolem nuly. Myslel jsem že bych využíval měrné skupenské teplo tání ledu(v mém případě opačný děj zamrzání). V mém případě výparník ponořený ve vodě by se také začně zvýšil objem a vzrostla délka chladivového okruhu! Nádrž je ve vzdálenosti cca 10m od domu. Teď mne napadla varianta že by v celé nádrž byla solanka, to bude asi pěkně drahý. Kolektory dodávají také nízkoteplotní energii která se moc nevyužívá. Ale bez tep.čerpadla nejsem schopen ji využít. Díky moc všem za podmětné příspěvky a tech. pomoc.

Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Po tom, co jsem si přečetl váš poslední příspěvek bych se přikláněl k poslední variantě - polyethylenové slinky + deskový výměník a solanka. Otázka je , zda to celé stojí vůbec za tu práci. Pokud z 50 stupňů necháte nádrž zamrznout, získáte asi 2800 kWh. Jak dlouho s tím budete topit? A budete mít velký problém, uhlídat nádrž tak, aby právě zamrzla a neroztrhla se. Přeji hodně úspěchů.

Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Děkuji za Váš názor. Je jasné že 20m3 mi nestačí pokrýt celou potřebu energie na celý rok. Objekt mám zateplený a v podzimních a jarních měsících mi stačí bohatě cca 60kWh na den. Tzn. že bych z těch 2800kWh mohl přibližně 2 měsíce topit. A to není k zahození. Když budu ve slunečných dnech opět ještě dohřívat tak se ještě provozní doba prodlouží. Jedná se mi hlavně o to abych tu letní akumulaci lépe využil. No uvidím jak to udělám. Mějte se moc fajn Vašek

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Zvažte ten nápad P. Švandy, ta PE hadice umístěná v celém objemu nádrže, vlastně jen rozmotaná a uchycená na vhodné konstrukci (doporučuji nějakou kostru z dubového dřeva), to by zajistilo odběr tepla z celého objemu, nebylo by to drahé a odpadne riziko zamrznutí vody ve výparníku TČ, pokud byste bral vodu přímo. Když pohlídáte, aby se z vody v nádrži nestal blok ledu, bylo by to docela zajímavé. Ty kolektory to budou dohřívat i v zimě.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^No v té pravé zimě kolektory nefungují, ale kdybych měl čerpadlo tak se využití celého mého systému mnohonásobně zvýší. Teď využiji jen vodu nad 35 stupňů. Namotám do nádrže polyetylen. Jen nevím kolik asi metrů? Průřez asi 32mm kvůli celkovému odporu. To až v létě. Teď musím sehnat nějaký kompresor kolem 1,5kW příkonu. Díky moc za diskuzi a asi u Vás pak někdy objednám nějaké díly. Slunce v duši Vašek Navrátil

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Myslel jsem kolektory v zimě ve spojení s TČ. Teď (13:50) svítí slunce a u nás dávají asi 4kW .

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Pane Žeravíku, jaké máte sluneční kolektory? Uvažuji o tom také, jako akumulátor bych využil bývalý septik (20 m krychlových). Mám v garáži složených 6 Fresnellových čoček, ale ještě jsem se k tomu nedostal, protože manželka nadává, co je doma práce, a já "pořád" dělám na tepelném čerpadle.

Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Při výpočtu délky vycházejte z Knížky pana Žeravíka pro výpočty zemních kolektorů. Jde hlavně o velikost styčné plochy a v zásadě je jedno, o jaký kolektor se jedná. Styčná plocha 1 m hadice určitého průměru je vždy stejná. Vzhledem k tomu, že voda má lepší tepelnou vodivost, než zem, můžete trochu ubrat, nebo budete mít výměník mírně předimenzovaný, což není na škodu. Na začátku sezóny bude kolektor předimenzovaný víc, na konci už budete v podobných podmínkách, jako u zemního kolektoru. Určitě bych ale udělal nejméně dvě (radši čtyři) paralelní sekce a vodu bych do nich pouštěl protisměrně. Jinak se vám zase může stát, že část nádrže, do které přitéká ochlazená solanka z TČ bude studenější

Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Mám namalovaný celý schéma připojení tep.čerpadla k mému top systému. Kdybych vytvořil výparník z měďený trubky přímo ve vodě tak by se to pěkně celý zjednodušilo a nemusel bych mít primární výměník ani primární oběhové čerpadlo. Má tato varianta nevýhody? Možná cena měděné trubky.

Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Máte pravdu, hlavní nevýhoda je cena měděné trubky a také cena chladiva. Ale hlavně si vůbec neumím představit, jak by se takový prostorový výměník v nádrži vyráběl. Pokud je přístup do nádrže na obou koncích, tak by to snad šlo. Jinak si neumím představit, jak spoje trubek na jednom konci sletujete, aniž byste cokoli zohýbal prolezete mezi trubkami na opačný konec a sletujete trubky tam. Kontrola těsnosti a následná oprava bude taky pěkný oříšek. Oproti Cu trubce se PE prohne a zase vrátí na své místo. Nemusí se letovat, existují šroubovací spojky.
Ale jestli chcete jít do Cu trubek, určitě si při letování zajistěte do nádrže nucený přívod čistého vzduchu. Buď výkonným kompresorem, nebo vysavačem s hadicí na výfukové straně. Jinak by to také mohla být vaše poslední práce v současném životě. Nespoléhejte na to, že poznáte včas nedostatek kyslíku. Není to pravda. Lidský organizmus reaguje pouze na přebytek CO2. Kyslíkový deficit se projevuje pouze ztrátou vědomí a následným udušením.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^No, do té nádrže se nechá vlézt přírubou o průměru 50cm. Uvnitř nádrže (válec průměr 3m délka 5m) se náchá pohodlně pohybovat takže ten měděný výparník by se tam podle mne nechal v pohodě vyrobit i spájet. Jen bude dlouhé přívodní potrubí k výparníku za TEV a také dlouhé sací potrubí. Finančně to zase tak velký rozdíl oproti polyetylen+výměník nebude. Ale nebude problém s velkým výškovým rozdílem výparník - sání kompresoru? A nebyl by také problém s tvarem namotaného výparníkového potrubí? Děkuji za další praktické názory, Vašek

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Uvažuji asi takto. Odpařovací teplotu budete mít asi tak -15 stupňů. Při této teplotě se při dostatečně dlouho trvajících mrazech utvoří na rybníku vrstva ledu asi 10 cm tlustá. Z toho mi vychází, že abyste využil skupenské teplo z celé nádrže, budou muset být trubky výparníku max 20 cm od sebe. Nevím, jak jste hubený, ale já bych se mezi ně nevešel.
Pokud jde o výškový rozdíl výparník sání kompresoru, může snad být problém jedině s vracením oleje, ale řešení je jednoduché, a pan Žeravík ho popisuje ve své knize.
Ještě k TEV - měl by být co nejblíž u výparníku, ale nevím, co se stane, když nebude.

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Problém bude asi s vysokou hustotou lamel.
Pokud ale máte výměník z měděných trubek a na něm jsou hliníkové lamely, pak jeho použití ve vodě není vhodné. Elektrochemická koroze poškodí styčná místa měď-hliník, zhorší se přenos tepla a vlivem "zplodin" chemické reakce se lamely postupně ucpou.
Doporučoval bych udělat výměník z měděných trubek. Nemám s tím zkušenosti, ale opět je potřeba dát pozor na možnost vzniku elektrochemické koroze, například Cu trubky - plášť.

Re: Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Děkuji.
O elektrochemické korozi vím, nastříkal jsem do výparníku 3 Kg barvy, aby k ní nedocházelo, a zdá se, že nedochází. Vím i, že barva brání přenosu tepla, ale předpokládal jsem, že velká styčná plocha to dožene, což se potvrdilo. Zkusím spočítat, jestli by stačila plocha trubek bez lamel, pak bych nějak otrhal lamely, a v opačném případě budu muset investovat do měděných trubek. Kondenzátor jsem takhle dělal (možná si vzpomenete na diskuzi na TZB info před dvěma lety) a ten funguje dost dobře. Chtěl jsem ale ušetřit...

Re: Zkušenosti s provozem tepelného čerpadla 2006 ^^ nahoru ^^Mám dotaz na lidi, kteří používají vzduchový výparník ponořený do vody v systému voda-voda.
Problém je ten, že nejsem schopen zajistit rovnoměrný průtok vody výparníkem po celé ploše. V některém místě výparníku, kde je menší průtok voda začne zamrzat, až ucpe lamely. Tím se zvyšuje průtok v místech, kde výparník zamrzlý není a skončí to tak, že se udělají jeden až tři kanály v ledu, kterými proudí voda, která se již nestačí ochladit a tudíž ani nepředává své teplo a tím přestává tepelné čerpadlo topit.
Neřešil to již někdo? Deskový výměník nepřipadá v úvahu, neboť mám hodně mineralizovanou vodu a musel bych ho často vyměňovat.
Možná mám příliš husté lamely (asi 3mm od sebe).
Možná bych s tou vodou na přívodu měl nějak míchat, ale nevím jak, protože tam mám k dispozici pouze asi 1cm volného místa.
V současné době to řeším zvětšením přítoku, takže nevyužívám všechno teplo z vody, které bych mohl a má to ten důsledek, že občas mi dojde voda. A to je nepříjemné.
Uvítám jakoukoli radu.
Dík, Petr.