Dochlazení kapalného chladiva, v tomhle případě zřejmě vzduchovým výměníčkem. Tomu rozumím, to je teplo zadarmo, které se jinak promrhá ve venkovním výparníku a k jeho získání nevydáte žádnou energii navíc.
Takhle jsme řešili předehřev TUV v panelákách na asi30-35°C. Funguje to bezvadně.
Jen jsem měl dojem, že když topná voda v aku má dost nízkou teplotu, že rozdíl je jen asi 25-21°C ?
Pokud jde o výměník, návrháři mají rádi velký teplotní spád prim x sec, že je jinak neekonomicky velký a neřeší, jak dobře potom TC pracuje..
Mám jedno tepolné čerpadlo, kde to funguje tak, jak to mají rádi, ale myslím, že pro TC to není nejlepší.
Snad je jasné, že teplota na výstupu chladiva oproti vstupní vodě je závislá na velikosti teplosměnné plochy, jinak byste těch trubek v nádrži neměl 4m2.
mirek4308@email.cz.

napište mail - schema pošlu je to jednoduší než to popisovat.
Výparník ve VZT v režimu chlazení mi v režimu topení dochlazuje kapalné chladivo cca na uvedenou teplotu 21°C z teploty co jde z kondenzátoru. Tak nějak mi výpočtem i dle teploty vzduchu za VZT vychází výkon okolo 500W což za to dle mě stojí, když už tam je kvůli chazení tak ať se použije i zimě.
S tím sběračem souhlasím - kdyby tam nebyl tak možná bude větší podchlazení v kondenzátoru kde to bude stát(zaplaveno), ale já už ho tam musím nechat kvůli reverzu kdy mi v něm solenoid chladivo podrží, protože v režimu defrostu a chlazení VZT potřebuje okruh méně chladiva, pokud sonenoid neuzavřu tak vše skončí ve výparníku a při vratu do topení mám vše v odlučovači.
Nerozumím větě"Na mém předimenzovaném kondenzátoru je výstup vody teplejší, než výstup chladva" -výstup chadiva je spíše závislý na teplotě vratné vody.
Nevím jak velké systémy ale na RD nevidím VZT jako nějaký veliký problém 1-2x za rok měním filtry a 1x proplachuji zemní kolektor, příležitostně vysaji podlahové výústky a odtahové potrubí jsou hadice a tam se stím moc dělat nedá takže očistit talířové sací otvory a je to. Cirkulační režim VZT skoro nepoužívám když už mám tu podlahovku tak proč ještě krmit ventilátor cca 150W takže kdybych dělal znovu tak kjen větrací jednotku.

Předimenzovaný výparník je samozřejmě fajn, stejně jako kondenzátor. Asi jsem nedopsal, že pokud není v systému sběrač, nestane se nic horšího, než že při větším množství chladiva, než je optimum, bude ve výparníku větší množství rozprášeného a neodpařeného chladiva a v kondenzátoru, který má zrovna u vás dost velký objem, to bude obdobné, nebo bude spodní část zaplavená a předávat teplo bude i tak.
Na mém předimenzovaném kondenzátoru je výstup vody teplejší, než výstup chladva.
Není mi jasné, jak se má sběrač zapojit v případě systému s reverzací. To by tam muselo být pár ventilů, nebo nějaký vývod ze sběrače navíc. Škoda, že nemáme obrázek. Tak to aspon popište.
Protože nemám aku nádobu, oběhové čerpadlo se vypíná s kompresorem.
V serii s kondenzátorem je elektrokotel s objemem asi 3 litry, zjistit výkon je potom velmi snadné porovnáním, zapnu li jedno, nebo druhé, aniž by mne zajímal průtok.
Napsal jste: Za sběračem mi chadivo proudí přes výparník VZT kde se dochladí na cca 21°C(teplota v domě) pak teprve běží ven k EEV a výparníku.
Tomu nějak nerozumím, před EEV snad nemůže být žádný výparník. Jestli je to překlep, tak o kolik stupňů se kapalina v tom výměníku ochladí pro VZT? Stojí to vůbec zato?
Pokoušel jsem se v tomhle domě vnutit rekuperační větrání, ale byl jsem odmrštěn kvůli velkým nárokům na hygienickou údržbu takového systému. Mají radi otevřená okna a zaplatějí si to raději.

Tak nevím kde dělám chybu nezobrazí se ani jpg.

Tak ten náčrtek jsem vyfotil a basta.

JInak ještě doplním že vodu z aku pro podlahu beru jen ze spodní poloviny.
Takže pokud nenechám aku nahoře vychladnout pod těch 50°c pro TUV a pravidelně dokrmuji pomocí tč
tak ho zapínám tak na cca 1-2 hod denně kondenzuji od cca do 25 do 35°C a mám dost na vodu i topení.
Samozřejmě tento stav je tak dokud nezačne celodenně mrznout.
Jarda

Já to pořád spíše přisuzuji tomu 4cestáku a EEV než kompresoru, ale mohu se mýlit.
Za jak dlouho po spuštění kompr. přepínáte 4cest?
S přehřátím u mě pokud jdu pod těch 2,7 K na výparníku tak mi přehřátí rapidně klesne až k 0K - ale přehřátí 2,7 K považuji za úspěch. Pro mě vzhledem k aku je těžké měřit výkon tč.
Myslím sï že pokud nemají sběrač chladiva tak se chladivo zdržuje a vyrovnává v kondenzátoru- asi ho mají lehce předimenzovaný. Já považuji sběrač za dobrý pokud tü a tam uteče trošku chladiva tak tak to nevadí.
Jinak já tam mám celou 13kg lahev 404.
Nějak mě uniká smysl vaší věty o předimenzovaném výparníku s 5% - výparník mám předimenzovaný určitě, ale to vnímám jako klad.
U pístáku až dojde kapalina do sání tak rána a KO tak to raději moc nepokouším. Výhodou je že písták (MTZ40) saje z prostoru nádoby kompresoru tzn. případná kapalina se nemusí dostat do hlavy.
EEV otevírám ke 100% při chlazení v létě kdy poddimenzovaný výparník ve VZT má velký odpor(rozdělovač a tři kapiláry) - ve výparníku mám sekcí 17.
Přes velikost kondenzátoru je teplota kalpaliny jen lehce pod kondenzačním tlakem měřeným za kompresorem
a jinak je tak 5°C nad spodkem AKU a cca 4°C pod kondenzací. Myslím si že to souvisí s tím sběračem chladiva, páry v něm musí mít teplotu dle tlaku, tak to proletí až do sběrače portože tlak je koro stejný jako za kompesorem. Na 50°C AKu většinou netlačím a když tak nahoře a dole je pak cca 45°C a kapalina má cca 48°C.
Za sběračem mi chadivo proudí přes výparník VZT kde se dochladí na cca 21°C(teplota v domě) pak teprve běží ven k EEV a výparníku.
S aku jsem spokojen při ohřevu tč nahoře na těch cca 45°C mi to stačí na běžný život(klíčová je plocha výměníku). Aku mám hlavně kvůli teplovodnímu krbu a u TČ které má výkon okolo 10kW se využije zase.
Ono je to o tepelných ztrátách protože dům má na výpočtový bod cca 4kW ztrátu a teplotu do pohlahovky pouštím ekvitermě tak do 25°C, při této teplotě a -15°C mám doma cca 21°C takže s tou akumulací podlahy to tak slavné není vlivem malého teplotního rozdílu. A těch 10M2 soláru také udělá v přechodech a v létě své.
Dokážeme vydržet v létě cca měsíc pokud předtím svítí a nabije se na 90-95°C.
Mojí myšlenkou bylo aku využít právě i pro tč pustit ho na nějakou dobu přes poledne kdy je venku nejtepleji a pak už jen cucat z AKU. Ve spojení s krbem pokud je okolo 0°C tak topím jednou za 2-3 dny a v -15 můžu tak jednou za týden vynechat. Celkem jsem letos za zimu stopil cca 4m3 dřeva.
Jarda

Jardo, protože se po čase tlaky vyrovnají, domnívám se, že něco musí kompresor pustit, pístový stejně jako motor v autě a scroll spíš víc, ale kolik, nedokážu odhadnout.
4-cest kohout přepínám za chodu, ve vyp.stavu je přeplý na chlazení, asi jako všechny klimatizace.
Přehřátí mám nastaveno na 4,5 K, někdy se to motá kolem 0, ale od čeho je tam odlučovač?
Při větším přehřátí bych ubíral na výkonu i COP.
Pokud jde o sběrač chladiva, myslím,že klimatizace ho většinou nemají a fabrický TC taky dost často ne, jako třeba IVT zem, voda, jestli se nepletu. Vy máte předimenzovaný výparník, tak co kdyby 5%
Doma mám TC zem voda, se kterým jsem si dost vyhrál, má 4 cestný reverzacní kohout a taky odlučovač asi 2 litry, ale množství chladiva je přes 5 l, s TEV. Pokud přeženu otevření ventilu, nejprve začne namrzat odlučovač, pak kompresor kolem hrdla, pak celý spodek, stále zvuk kompresoru nenaznačuje, že by zápasil s kapalinou. Dokonce na začátku toho procesu se podstatně zvedne výkon.
S pístovým kompresorem ale žádnou zkušenost nemám.
Jestli máte předimenzovaný EEV, je to myslím dobře, mně se při defrostu otvírá naplno a při topení na cca 50%.
LP presostat sice na vzduch voda mám, ale vzhledem k použitému R134a je tam nanic.
Ale R134a do -10, R22 a propan jsou podle jednoho zdroje na TZB info nejlepší chladiva, která ta ostatní nechávají za sebou většinou o víc než 10% pokud jde o COP.
Letos jsem počítal, že bude třeba přitápět v těch velkých mrazech, ale dům i TUV to utáhlo. Pár dnů ovšem běželo 24 hod denně, jinak se to snažíme vypínat hlavně v noci.
Ten výměník v aku má kolem 4m2 ne? Docela by me zajímalo, jakou máte teplotu chladiva za výměníkem, když topná voda v aku je např 50°C, neohřívá se horkymi parami a není nahřáto sluníčkem. Jak by to asi vypadalo, kdyby jeho plocha byla o dost menší..
Nejsem příznivec spojení podl. topení a aku nádoby s jedinou výjimkou, a to akumulace tepla solaru pro TUV. V porovnání s tepelnou kapacitou podlahy jsou 2m3 zanedbatelné a pokud má nádoba usnadnit regulaci topení, je to drahá berlička.
S průtokovým bojlerem žiju přes 20 let a už se těším, až ho vyhodím. Pro nízkoteplotní topný systém je nevhodný. Má jedinou přednost: vydrží přes 80 let, aspon tak je ten můj starý.
Ale když jsem stavěl dům, také jsem si pořídil akunádrž 6m3 k podlahovému topení. Teď je řadu let zavřená.
Mirek.

Aha tak PDF to nebere . Co s tím?

Slíbený náčrtek

Zdáse mi že se Vám taky trochu stěhuje chladivo do výparníku.
Kompresor pokud je dobrý tak zpětně nepustí, ale pochybnosti mám i o 4cestáku.
Shodou okolností jsem původní zničil tak jsem ho rozkuchal a prohlédl.
Mě se v EEV rotor otáčí docela lehce tak si dovedu představit že když rotor nepřidržuje
na pólu stator tak se tlakem na jehlu trošku pootočí v závitu a pustí, kroků má 300 na 7 otáčkách rotoru.
Zálohu napájení dělá UPS na celé PLC(krb, soláry, atd.), ale zatím jsem výrazně nepotřeboval.
Také je to moje první tč a moc víc jich asi nebude.
Mám to postaveno z kondenzační jednotky JDK s kompresorem MTZ40 takže jedu na R404.
Možná mám v EEV větší trysku (cca 20kWna 410) a ted cca 10kW na 404, běžně v provozu se pobybuji na 30-50% otevření, ale stím startovacím otevřením musím být hodně opatrný.
Ideální stav je když je před startem výparník odsátý tzn. vypařovací tlak je pod venkovní teplotou. To pak můžu zapnout kompresor a začít pomalu otvítat EEV. Není nutno nějak výrazně spěchat výparník s potrubím a odlučovačem má dost velký objem a než odsaje na nízkotlaký presostat tak je to i na 30 sec. Pokud do té doby otevřu EEV na min (cca 6%) tak už presostat nevypne jen to vypařuje okolo -30°C. Tak EEV pomalu najede a přehřátí si docela rychle sedne. Neřídím EEV přímo dle přehřátí před kompresorem ale měřím teplotu par za výparníkem a držím ji cca 2,7°C nad sací teplotou kompresoru přehřátí mi pak zajištuje výměník s vnitřní výměnou tepla od kapaliny a 4cestný ventil. Při tomto řízení se mi to zdá nejstabilnější. Jestli je přehřátí u kompresoru 8 nebo 12K neberu jako kritické. Když jsem zkoušel dle teploty před kompresorem tak mi to pořád kývalo a nedařilo se mi to uklidnit (ono to trošku kýve i tak). Trošku se v tom PID perou různé požadavky při nájezdu a dojezdu čerpadla je potřeba pružnější odezva a při chodu ho zase mít zatlumený.
Teplotu před kompresorem používám hlavně při rozjezdu a kontrole pokud není přehřátí alespoň těch 8K tak zasáhnu do regulace a navíším přehřátí na výparníku z 2,7 třeba až na 15K (nejčastěji při startu kdy právě je kapalné chladivo usazené ve výparníku nataženo do odlučovače a přehřátí na sání je cca1K - tomu se ale nedá moc věřit (přesnost čidel a vyhodnocování)). Velkým přehřátím na výparníku se snažim dostat co nejteplejší páry do odlučovače kde ohřívají a odpařují kapalné chladivo. Jakmile je odpařeno tak si vše ryche sedne jak má. Takže s otevíráním EEV při startu raději méně než více pokud nevipíná na presostat. Dlouho je pak kompresor namáhán nepřehřátým chladivem s možnými kapkami kapaliny. Odlučovač beru jako nezbytnou věc, navíc s pístovým kompresorem. Sběrač kapalného chladiva také, někde se musí vyrovnávat aktuální potřebné množství chladiva.
Solenoid jsem osadil, ale bez napětí otevřený s myšlenkou uzavření jen při defrostu. Teď mě to mrzí protože trvale ho živit nechci a na léto musím zavírat rotalock na výstupu ze sběrače chladiva.
Mám tu hydrauliku tč malinko komplikovanější pokusím se sem hodit náčrtek.
Kondenzátor mám 6x25m CU8mm namotaných na celou výšku akumulačky (cca 3,5 m) v 2m3 vody.
Souběžně 50m CU18 pro TUV a 50m CU15 pro soláry. Takže páry ohřívají prvotně vrch aku rezervovaný jen pro TUV. Stačí mi tak mít v AKU nahoře 50°C a nemám problém s vodou a při 45°C se dá vysprchovat(už to není žádná napařovačka). Na těch 45°C kondenzačních není problém se dostat i s tou 404.Pokud čerpadlo používám pravidelně tak no problém pokud nechám aku schladnout tak to nějakou dobu vezve, ale to už většinou valí krb.
Hlavně tč používám v přechodovém období kdy mi krb přetápí prostor a v létě na chlazení VZT. Zbytek bere teplovodní krb a 10m2 solárů. Vše to jistí nízkoenergerický dům s VZT s rekuperací Atrea RK2, podlahovka v celém domě.
Mám to takovou "pěknou hračku".
Prakticky mi v těch přechodech (cca do 0°C) stačí deně 1-2hodinky zavrčet a je vystaráno na TUV i UT. Pokud zasvítí tak i méně nebo nic. Jak je pod nulou už rád zatopím v krbu.
Nějak jsem se rozepsal - škoda že nejste blíže chtělo by to spíše pokecat - jsem od Brna.
Jinak kompresor mi ještě nevařil ani to nečekám.
Jak to tak čtu znova tak ještě doplním EEV zavírám na 0 ještě před vypnutím kompresoru a nechám odsát výparník 5-10°C pod venkovní teplotu.
Kdy přepínáte 4cesták? (za chodu kompesoru, za klidu, při rozběhu,....?
Jarda